Martin Csiba se stal před pár měsíci stážistou v Laboratoři funkčních biorozhraní na Sekci optiky Fyzikálního ústavu AV ČR. Původně nastupoval na dva měsíce, v týmu se ale skvěle uchytil a stáž si prodloužil. Pomohla mu si ujasnit, že chce pokračovat v doktorském studiu, nejlépe v rámci stejného týmu. „Ph.D. studium je čtyřletý závazek, takže jsem se do toho nechtěl vrhnout po hlavě, ale teď když jsem zjistil, jak funguje výzkum, jak fungují studie, tak vím, že je to něco, co bych chtěl do budoucna dělat,“ říká v rozhovoru vedeném stážistkou HR a PR oddělení Šárkou Vodičkovou.
Jak tě napadlo se přihlásit na stáž do FZU?
Já jsem byl během svého posledního ročníku studia na Erasmu, kde jsem potkal překvapivě hodně Čechů a Slováků, kteří tam studovali, bylo to v Linzu, takže čtyři hodiny jižně od Prahy. A v rámci jednoho střetnutí, kde jsme šli do města, jsem jim říkal, co dělám, čím se zabývám v rámci své diplomové práce, zmínil jsem například metodu QCM a podobně a jeden z těch známých říkal, že to je náhoda, že on pracoval na nečem podobném na FZU, tak mi to doporučil, dostal jsem od něho i kontakt a následně, kdy se mi to zalíbilo, tak jsem kontaktoval doktorku Lísalovou s tím, že bych měl zájem o doktorské studium, nejprve tedy stáž a následně Ph.D. studium. Takže takto jsem se ke stáži oklikou dostal a jsem za to velmi rád.
A jak sis našel téma stáže, které by ti vyhovovalo? Domluvili jste se s paní doktorkou Lísalovou na konkrétním tématu?
Paní doktorka mi doporučila Centrum Radius, že by bylo super, kdybych se přihlásil na jednu z těch stáží nabízených na FZU. V rámci metody QCM tam byla dvě témata, jedno bylo víc technické a jedno teoretičtější a já jako fyzik jsem spíš na teoretická témata, takže jsem si vybral to a výsledkem je stáž, na které teď jsem.
Jak probíhal přijímací proces?
Po prvním rozhovoru bylo nutné vyplnit přihlášku přes formulář Centra Radius, kde bylo uvedené téma stáže a kde jsem vyplnil informace o sobě. Také jsem vyplnil dotazník, poslal životopis a to bylo v zásadě vše. Proces samotného přihlašování byl velmi uživatelsky příjemný. Další komunikace, i přijímací pohovor, už probíhala osobně s vedením laboratoře a s HR.
V jak velkém týmu na FZU pracuješ a v jakém jazyce tým komunikuje?
Můj tým se skládá přibližně z deseti lidí, přičemž každý člen má přehled o tom, co dělá celý tým, ale zároveň se specializuje na odlišné metody. Pracujeme s metodami jako QCM, SPR, elipsometrie, polymerace a podobně. Každý člen týmu má základní informace o tom, jak všechny tyto metody fungují, ale vždy je jeden nebo dva členové, kteří jsou na danou metodu odborníci. Všichni se přirozeně již během svého studia zaměřují na jednu metodu, což znamená, že jsou na ní poté větší odborníci. Je možné vědět o všem něco málo, ale je lepší se zaměřovat na jedno téma více do hloubky. Tým komunikuje částečně v češtině, částečně v angličtině. Některé mé kolegyně jsou Češky, ale někteří vedoucí a Ph.D. studenti jsou ze zahraničí, takže týmové meetingy jsou v angličtině, což všem vyhovuje. Komunikace v rámci týmu je poté preferencí jednotlivých osob.
Přístup je velmi profesionální, ale i velmi přátelský. S kolegy si většinou tykáme a v týmu není vyloženě hierarchické uspořádání, není to takové, že by se člověk musel bát se na něco zeptat.
Martin Csiba, stážista v Laboratoři funkčních biorozhraní, FZU
Kolik je v tvém týmu stážistů? Znáš se i s jinými stážisty na FZU?
Jsem jediný stážista, ale je tam několik Ph.D. studentů. A když jsem přišel na začátku srpna, tak spolu se mnou začínal v jiné laboratoři další stážista. Na úvodním setkání s HR jsme si spolu pokecali a občas se vídáme na obědě nebo na chodbě a popovídáme si.
Jak bys ohodnotil celkovou atmosféru týmu?
Když jsem přicházel, tak jsem měl trošku obavy, jak to bude vypadat, ale tyto obavy nebyly vůbec na místě. Přístup je velmi profesionální, ale i velmi přátelský. S kolegy si většinou tykáme a v týmu není vyloženě hierarchické uspořádání, není to takové, že by se člověk musel bát se na něco zeptat. Když se vyskytne jakýkoli problém, tak se mohu zeptat svých kolegyň nebo své vedoucí, vedoucího. Atmosféra v týmu je velmi otevřená a přátelská i co se týká komunikace, takže to je za mě super.
Pomohla ti stáž si rozmyslet, jakým směrem by ses chtěl profesně rozvíjet?
Ano, po dostudování magisterského studia jsem přemýšlel, co budu dělat dál. Byly ve mně ještě nějaké akademické ambice, takže jsem zvažoval Ph.D. studium, ale nejprve jsem si chtěl trošku rozšířit obzory. Nezůstávat na Univerzitě Komenského v Bratislavě, ale jít někam jinam. Díky kontaktu z Erasmu se mi otevřela možnost v Praze, což mi přišlo jako super příležitost, jak nezávazně zjistit, jak to funguje ve vědeckém týmu a jak funguje samotný výzkum. Tato dobrá zkušenost se spojila s akademickými ambicemi, takže teď jsem v tom stavu, že bych velmi rád pokračoval v doktorském studiu. Ph.D. studium je čtyřletý závazek, takže jsem se do toho nechtěl vrhnout po hlavě, ale teď když jsem zjistil, jak funguje výzkum, jak fungují studie, tak vím, že je to něco, co bych chtěl do budoucna dělat.
Jak tě baví téma, kterým se na Fyzikálním ústavu zabýváš?
Jsem rád, že mi stáž představila různé metody na sledování biologických vrstev. Mně už známá metoda byla QCM, jejímž základem jsou krystaly připojené k počítači, které vibrují v různých frekvencích. Změny ve frekvencích dovedou naše počítače zachytit. Další metodou byla SPR, jejíž základem je odrážení světla, pak elipsometrie a elektrochemické měření.
Stáž ti tedy představila veškeré aktivity, které tým dělá a problematiky, jímž se členové týmu věnují?
Ano, samotná stáž měla být původně dvouměsíční. První měsíc spočíval v seznámení se s jednotlivými metodami, což fungovalo na principu trénování, moje kolegyně dělaly své měření a já jsem je pozoroval a ony mi vysvětlovaly, jak to funguje. Postupně mi začaly dávat prostor, některá jednodušší měření jsem si mohl vyzkoušet a poté jsme se přesunuli na složitější měření, přičemž ve druhém měsíci už jsme se zaměřovali konkrétněji na měření pomocí jednotlivých metod. Naposledy jsme se zaměřovali například na elektrochemii, což bylo komplexní měření. To je zřejmě oblast, ve které bych i do budoucna rád pokračoval, což jsem také zjistil díky stáži.
Podílíš se i na zpracování dat z výsledků měření?
Kolegyně a kolegové mi již ukázali, jak data zpracovávat, ale ještě jsem je samostatně nezpracovával. Ale pokud z těch našich měření něco vyjde, tak i toto bude do budoucna součástí mých aktivit.
Jak bys zhodnotil vědecké prostředí na FZU?
Hlavní budova FZU i SOLID jsou moderní budovy, i na našem ústavu se teď modernizovaly laboratoře, takže myslím, že co se týká vybavení, především přístroje a jejich softwary, je FZU na vysoké úrovni.
Co se ti na stáži líbí nejvíc?
Že mě jako stážistu v týmu neberou jinak než ostatní členy. Jsem součást týmu a neberou mě jako outsidera, který by členy týmu obtěžoval, o něhož by se musel tým starat. Cítím se jako opravdový člen týmu. Všechno mi bylo komplexně ukázáno, ne pouze pozlátko, ale realita každodenního fungování laboratoře. I to mi pomohlo se rozhodnout pro doktorské studium.
Pomohla ti stáž se rozvinout osobnostně?
Stáž mě obohatila po jazykové stránce. Práce v mezinárodním týmu je pro mě vždy výzvou, uvědomil jsem si, že mám v angličtině určité mezery, sice rozumím, ale potřeboval bych více praxe co se mého mluveného projevu týče. Je zajímavé vidět komplexní přístup týmu, že komunikujeme ve slovenštině, nebo češtině, ale kdykoli je to potřeba, zvládneme přejít plynule do angličtiny. Takže jsem se naučil být flexibilnější, co se jazyka komunikace týče.
Poznal jsi na stáži někoho zajímavého? Někoho, kdo tě inspiroval?
Než jsem přišel, tak jsem si pročítal články paní doktorky Lísalové, takže bylo zajímavé ji pak poznat i osobně. Avšak mými vzory se staly moje kolegyně, které jsou jen o pár let starší než já a stále studují, protože je mi jejich kariéra bližší, je to super motivace vidět tak před sebe, nevidím pouze paní doktorku Lísalovou, která má za sebou již dlouhou vědeckou kariéru, ale i mé kolegyně, které dělají počáteční kroky, a které tudíž mohu lépe následovat.