Jaroslav Straník je magisterský student Experimentální biologie na Masarykově univerzitě v Brně, kde se zabývá i výzkumem Alzheimerovy choroby. Na doporučení kamarádky absolvoval intenzivní měsíční stáž v Laboratoři biofyziky doktora Olega Lunova (FZÚ AV ČR), kde se věnují buněčným procesům – od regulací na úrovni genů až po interakci buněk s nanomateriály. Nebyla to ale jeho první zkušenost se stážemi – dříve se vydal až do Argentiny! Jak ho stáže ovlivnily a jestli uvažuje o doktorátu na Akademii věd se dozvíš v tomto rozhovoru.
Co bylo hlavní náplní tvé stáže?
Hlavní náplní mé stáže byla práce s buněčnými kulturami. Skupina doktora Lunova se zaměřuje na výzkum rakoviny jater a zkoumá, jak se nádorové buňky v játrech chovají v závislosti na okolních podmínkách – studují například interakce s nanočásticemi nebo mechanické vlivy různých mikroprostředí. Moje každodenní práce spočívala ve značení připravených nádorových buněčných linií specifickými fluorescenčními barvivy, například na mitochondrie nebo proteiny, souvisejícími s procesy probíhajícími při rakovinném bujení. Tyto vzorky jsme poté analyzovali pomocí konfokální mikroskopie a dalších pokročilých technik, jako je třeba i průtoková cytometrie.
Měl jsi už nějaké předchozí zkušenosti s tímto tématem?
Ano, s buněčnými kulturami už jsem měl předchozí zkušenosti, protože ve své domovské laboratoři v Brně s nimi pracuji na denní bázi. Nicméně přístup k výzkumu se zde liší od toho, co děláme v Brně – v rámci stáže jsem měl možnost podívat se na problematiku buněčné biologie z jiného úhlu pohledu a zkusit si výzkum kombinující biofyziku s nádorovou biologií. Zde jsem se mohl více věnovat například práci s fluorescenčními barvivy, konfokálním mikroskopem, nebo molekulárně-biologickým metodám pro analýzu proteinů a genetické informace. Díky tomu jsem získal širší přehled o různých přístupech a metodách využívaných při studiu rakoviny.
Absolvoval jsi už někdy podobně zaměřenou stáž?
Ano, absolvoval jsem už podobnou stáž. Nedávno jsem se vrátil z Jižní Ameriky, kde jsem strávil dva měsíce na stáži na univerzitě v Argentině. Tam jsme pracovali s kmenovými buňkami a využívali různé histologické metody. Tato zkušenost mi poskytla nové dovednosti a poznatky ohledně buněčné biologie a histologie. Některé znalosti, které jsem tam získal, nyní částečně využívám i zde.
Co byla tvá motivace k absolvování stáže?
Pro každou stáž jsem měl jinou motivace. Díky působení v mé brněnské laboratoři se mi naskytla možnost zapojit se do prestižního mezinárodního projektu a vycestovat pracovně do zahraničí. Když jsem si měl vybrat, jestli zůstat na stáž v Evropě, anebo se vydat za oceán do Jižní Ameriky, rozhodl jsem se, že je ideální příležitost poznat nový kus světa a okořenit životopis, Argentina byla tedy jasnou volbou.
Pokud jde o tuto stáž, inspirovala mě zkušenost mé kamarádky, která ji absolvovala ve stejné skupině přede mnou. Hodně mi o ní vyprávěla – o skvělém kolektivu, výborném zázemí i špičkovém vybavení – a doporučila mi, ať to zkusím.
Jsi se stáží spokojený? Překvapilo tě něco?
Ano, jsem velmi spokojený.
Nejvíce mě překvapilo samotné prostředí, které se liší od mé domovské laboratoře v Brně. Zatímco tam pracujeme ve větším týmu, zde se jedná o komornější skupinu čtyř lidí, což vytváří odlišnou pracovní atmosféru. Velkým benefitem bylo také moderní vybavení a možnost pracovat v laboratoři, kterou jsem měl téměř sám pro sebe. Zároveň mě zajímalo, jak funguje výzkum v prostředí Akademie věd, protože se v některých ohledech liší od toho univerzitního. Byla to tedy skvělá zkušenost, která mi umožnila nahlédnout do jiné dynamiky vědecké práce.
Mohla tě stáž ovlivnit v tvém dalším studiu? Třeba co se týká doktorátu.
O doktorátu určitě uvažuji, i když zatím nemám přesnou představu, kde bych ho chtěl absolvovat. V Brně jsou příležitosti pro Ph.D. studium v prvotřídním výzkumu o něco limitovanější a v Praze jsou možnosti působení a uplatnění přeci jen širší, proto se poslední dobou dívám hlavně tímto směrem. Tato stáž mi ukázala, jak funguje kvalitní věda i mimo univerzitu, a pokud by se naskytla možnost zde pokračovat i v doktorském studiu, určitě bych o tom vážně uvažoval.
Měla jsi nějaké obavy před nástupem na stáž?
Obavy jako takové jsem neměl, ale samozřejmě jsem si kladl otázku, jestli budou moje teoretické znalosti a praktické zkušenosti na dostatečné úrovni. Chtěl jsem, aby moje práce odpovídala standardům laboratoře a aby mě členové týmu vnímali jako plnohodnotného člena, ne někoho, kdo se teprve rozkoukává. Nakonec si myslím, že jsem tyto požadavky splnil a do pracovního prostředí jsem dobře zapadl.
Doporučil bys absolvování stáže dalším studentům? Co ti stáž dala?
Určitě bych absolvování stáže doporučil. Jednak proto, že získaná praxe může být velkou výhodou při hledání zaměstnání, a také proto, že jde o zajímavou zkušenost, která se dobře vyjímá v životopisu. Zároveň mi tato stáž umožnila pracovat v prostředí, které je odlišné od mého běžného zaměření. Jsem biolog a s fyzikou jsem se dosud příliš nesetkal, takže práce ve skupině doktora Lunova, která se věnuje biofyzice, mi dala nový pohled na propojení těchto oborů. Taková zkušenost rozšiřuje obzory, umožňuje vystoupit z komfortní zóny a člověku tak dovolí poznat i jiná odvětví vědy, se kterými není třeba tolik obeznámen, a to vnímám jako velký benefit.